Jiří Křižan, filmový scénárista (1941-2010). Po ukončení střední školy vykonával různá povolání, byl horníkem, pomocným dělníkem i závozníkem, pak absolvoval FAMU, byl redaktorem Mladé fronty a od roku 1975 scénáristou ve svobodném povolání. Mimo dalších také napsal scénář filmu Stíny horkého léta. V letech 1989-92 byl poradcem prezidenta republiky a potom náměstkem ministra vnitra. Po návratu ke své profesi byl podle jeho scénáře natočen film Je třeba zabít Sekala. Byl povařován za nejlepšího českého scénáristu. Zemřel v necelých 69 letech.
V roce 2021 uplynulo 80 let od jeho narození.
Věra Otevřelová. Rodačka z Rožnova a etnografka (27. 10. 1906 – 25. 12. 1975) pocházela ze starobylého rodu Barabášů, o kterém se zmiňuje také Čeněk Kramoliš ve svém literárním díle. Její rodové záznamy vedou až k pasekářovi Michalu Barabášovi do roku 1797 a nověji ke známému rožnovskému staviteli Karlu Barabášovi (1874-1935).
Původním povoláním učitelka se po celý život věnovala národopisu, pro který doslova žila. Znala sourozence Jaroňkovy. Byla při založení Valašského muzea v přírodě. Jako devatenáctiletá se roku 1925 účastnila prvního Valašského roku. Stala se členkou Muzejního a národopisného spolku a v letech 1948-1951 byla jeho předsedkyní. Podporovala vznik Valašského krúžku (později Radhošť – soubor valašských písní a tanců) a všemožně jeho činnost propagovala.
Etnografka Věra Otevřelová spravovala Valašské muzeum v letech 1949-1953. Pro muzeum také napsala brožurku Rožnovská výšivka. Jako předsedkyně Valašského muzejního a národopisného spolku (1948-1951) zaštítila touto institucí Valašský krůžek a všemožně jeho činnost propagovala. Valašský krúžek se představil 23. června 1948 nejprve rozhlasovým posluchačům a 28. října 1948 u příležitosti státního svátku pak také rožnovské veřejnosti v divadelním sále Lázeňského domu. Představení se konalo v krojích z depozitáře Valašského muzea, do kterých Věra Otevřelová oblékla především ogary, kteří chodili všelijak, na pořízení vlastního kroje nebylo tehdy ani pomyšlení. Úspěch Valašského krúžku při účinkování v ostravském rozhlasu, televizi i jinde byl obrovský. Po rozpuštění Muzejního a národopisného spolku v 50. letech 20. století dostal Valašský krúžek pod novým městským zřizovatelem název Radhošť – soubor valašských písní a tanců.
Věra Otevřelová také sepsala „Popis domů rožnovského náměstí v letech 1914 – 1924“, jak si je pamatovala ze svého dětství: „Za moji paměti směrem od kostela na rohu z Nádražní ulice byly dřevěné chalupy…“ A zajímavou stať uzavírá: „To byl starý Rožnov, který se nesmazatelně vryl do vzpomínek pamětníků.“
V říjnu roku 2021 uplynulo 115 let od narození Věry Otevřelové.
Bohumír Strnadel – Četyna, spisovatel. (29. 10. 1906 – 11. 1. 1974). Byl bratrem malíře Antonína a spisovatele Josefa Strnadlových. Zajímal se o historii. Vydal několik svazků básní a povídek, tetralogii zobrazující Valašsko v 17. a 18. století a Hukvaldské rebelie (Valašský vojvoda, Jednou za slunovratu, Zbojníci a Živly). Také románový cyklus Velká Ráztoka (Koliby v soumraku, Drvaři a Ráztoka). Psal také knihy humorné Valchař se směje aneb Tutlanci a pozorníci (později Besedy na staré valše) a knihy pro děti (Sedmikvítek).Je autorem řady historických studií a editorem archivních dokumentů z dějin Trojanovic a Frenštátu.
V měsíci říjnu 2021 si připomínáme 115 let od narození Bohumíra Strnadla – Četyny.
Vložil sb.