Ještě dřív, než utrhneme poslední list kalendáře s datem 31. 12. 2021, stojí zato ohlédnout se za některými jmény.
Josef Heřman Agapit Gallaš – lékař, lidumil, buditel, spisovatel a obdivovatel památného Radhoště (4. 4. 1756 – 14. 2. 1840 vždy v Hranicích na Moravě). Jeho ostatky jsou uloženy na městském hřbitově v Hranicích na Moravě. Byl znamenitým folkloristou a v rukopisech zanechal mnoho materiálu, kde zaznamenával staré obyčeje lidu moravského. Roku 1813 vydal „Muzu moravskou“.
Byl jedním z prvních obrozeneckých básníků na Moravě a autorem prvních česky psaných dějin umění na Moravě. Psal básně i prózu, sbíral lidové písně, pověsti a zvyky. V jím vydané „Muze moravské“ vyšly jeho básně. Vydal i „Mytické povídky“ (roku 1820), vyprávění o bozích a bohyních moravských, je zde i první zmínka o kultu Radgosta na Radhošti.
Spis „Valaši v kraji přerovském, praví arkádové moravští, jejich posvátné hory, obyčejové a národní písně“ doplnil dvanácti kresbami Valachů.
Byl vlastencem a neváhal to dát ve své poezii najevo: Miluj, miluj láskou vroucí, Moravane, vlasti řeč!
O Valaších, kteří byli blízcí jeho srdci psal ve své poezii mimo jiné: Dobři ludě sou Valaši, nevždycky su na salaši, o svu dušu pečuju kedy k farám šturmuju. Ve dne umi koze pasti, v noci znaju dobre krasti, neprivykli zahalce, nikda nejsu bez prace.
Možná by časem literární dílo J. H. A. Gallaše upadlo v zapomnění, nebýt frenštátského vlastence V. J. Obšivače, který osmdesát let po spisovatelově smrti vydal jeho dílo týkající se Beskyd, Radhoště a Valachů vlastním nákladem dne 14. 11. 1927 u příležitosti opětovného vysvěcení kaple sv. Cyrila a Metoda na posvátném Radhošti jako mimořádné vydání „Radhošť a Pustevně“ v edici Lidová knihovna zábavy a poučení, svazek 5, který redigoval Karel Hynek Ježek, ředitel školy v Hlučíně.
Jednotlivé kapitoly pojednávají o salaších, o věcech v kolibě se nacházejících, o práci jenž se na salaši koná. Neschází zmínka o Radhošti, o modle boha Radgošta, ani o Mořském oku nedaleko Pusteven a také o podzemních ďůrách.
V dubnu roku 2021 uplynulo 265 let od narození J. H. A. Gallaše. 
Jan Masaryk (14. 9. 1886 – 10. 3. 1948). Český diplomat a politik. Syn Tomáše G. Masaryka. V letech 1907-13 žil v USA, od roku 1919 působil v diplomatických službách ČSR. Letech 1925-38 působil jako vyslanec ve Velké Británii. Za druhé světové války byl čelným představitelem čs. zahraničního odboje. V letech 1940-45 byl místopředsedou exilové vlády. Byl stoupencem politiky mírové spolupráce mezi Východem a Západem. V únoru 1948 přijal místo ministra zahraničí v Gottwaldově vládě. Jeho promluvy v londýnském rozhlase za druhé světové války byly vydány knižně pod názvem Volá Londýn. Zemřel za dosud neobjasněných okolností. V září roku 2021 uplynulo 135 let od jeho narození.
Alice Masaryková (3. 5. 1879 – 5. 11. 1966), česká osvětová pracovnice, dcera T. G. Masaryka. Vystudovala historii, filozofii a sociologii na univerzitě v Praze, v Berlíně a v Lipsku, v Chicagu pak sociální a emigrační otázky. V letech 1906-10 vyučovala v Českých Budějovicích, od roku 1910 v Praze. V letech 1915-16 byla pro účast v domácím odboji vězněna, po propuštění zůstala pod policejním dohledem. V letech 1918-20 poslankyně Národního shromáždění.
V letech 1919-39 předsedkyně Čs. červeného kříže. Za druhé světové války žila v USA, v letech 1945-48 v ČSR, od roku 1948 opět v USA. Je autorkou vzpomínkové knihy Dětství a mládí. V měsíci listopadu 2021 uplynulo od jejího úmrtí 55 let.
Text a reprofoto © Richard Sobotka